Variace na variaci (1999)

Čekám Čekám Už tak dlouho Čekám Pořád a pořád Čekám Konečně! Dole se otevřely dveře Kroky Vstupuje na První schod Na druhý Třetí Čtvrtý Pátý Šestý Odpočívadlo První odpočívadlo Schody Druhé odpočívadlo Schody Třetí odpočívadlo Už je za dveřmi Zvonek zvoní Otevírám dveře Konečně! „Jste instalatér?!“ „Ne, jsem Godot!“

Čertužel (2007, pro tátu)

A přece jsem na okamžik uvěřila, když jsme ten večer stáli před kostelem a on hladově hleděl dovnitř. Okamžik dojetí, úlevy, víry v bezmeznou sílu lásky. Sněhové vločky na nás dopadaly jak zlatý popel: „You are the winner!“ Zapomněla jsem koupit rukavice! Ruce se mu třásly tak zběsile, že nemohl škrtnout sirkou. Před očima miPokračovatPokračovat ve čtení „Čertužel (2007, pro tátu)“

Milej deníčku (2009)

13.10.09 ÚTERÝ Milej deníčku, dneska je to pět let, kamaráde. Celejch pět let jsi pokrevním bratrem skandálních průserů Drtící ruky, toho ichtyla, co si každej večer rozpouští v mikrovlnce čokoládovej nanukáč, aby ho mohl v posteli srkat brčkem a když pak přijde máti s kastrůlkama zabalenýma v ručnících, na jez, dokud je to teplé aPokračovatPokračovat ve čtení „Milej deníčku (2009)“

Hovno s máslem (1997)

Chodíval k nám před dům šilhavý chlapec s dětským kočárkem. Houpával se na naší houpačce a díval se nám do oken. Smáli jsme se: „Hele, už je zase tady!“ „Chlapče, jak se jmenuješ?“ zeptala se ho jednoho dne naše babička. Poslouchali jsme pod otevřeným oknem. „Hovno s máslem,“ odpověděl. „Prosím?! A co tu pohledáváš?!“ rozzlobilaPokračovatPokračovat ve čtení „Hovno s máslem (1997)“

Zpráva z praxe

17.4.1997 Rehabilitační a léčebné středisko Chvaly Dne 2.4.1997 jsem nastoupila na školní předmaturitní praxi do střediska ve Chvalech. Po téměř čtyřech letech studia jsem měla nasbírané trestné body z bývalých absencí na praxích, hrozilo mi nepřipuštění k maturitě, takže v důsledku toho jsem ve Chvalech trávila dlouhé hodiny, počínaje od brzkých ranních, končíce pozdními večerními.PokračovatPokračovat ve čtení „Zpráva z praxe“

Sněhulák taky rád

Tak děti, přihlaste se, kdo o víkendu stavěl sněhuláka. Jenom Pepíček? Pepíček nám tedy poví, jak velkého sněhuláka postavil a zda-li mu dal mrkvičku. Prosím, maminka mrkvičku neměla, zato jsem v její skříni objevil velký nos na baterky. Skutečně? A když šel pan Ryšavý do hospody, volal na mne, jestli ho sněhulákovi nedávám moc vysoko,PokračovatPokračovat ve čtení „Sněhulák taky rád“