Jen počkej, zajíci

za chvíli se v soutěžích budou rozdávat dětiz dětských domovůmožná pakv AZ-kvízu nebo jiné TV show přestřelcenastane apokalypsa DVB-T(2) beden hrdě zápasících kdo umí víc-análůfucktůčísel-z šedesátdevítky se jaktěživ nikdo nepočala jestli jobylo to slovo neartikulující ejakulující výkřikdo prázdna hlavy za chvíli konečně kněží přestanou mrznoutv kostel/ech! (ty kolena!)vystoupí ze žal/musundají sutany přestanou vyhrožovatsatanymešními oplatky budou krmit bezdomovceco se ke zpovědiPokračovatPokračovat ve čtení „Jen počkej, zajíci“

Ona IV.

V kamnech už praská. Pes ohlodává starožitnou almaru, nádobí je zpola umyté. Za okny se kymácí opadané větve, až kam dohlédneš. Jsem sama. Snažím se pochopit, že je to trvalý stav. Nevyhnutelnost. Léčba šokem, možná.Okna domu o pár kilometrů dál jsou už nejspíš polepená úhlednými čtverečky exekučního sdělení. Že už mi vlastně nepatří. Ten dům, taPokračovatPokračovat ve čtení „Ona IV.“

Autopilot

(Rumburk, náměstí) chtěla bych se cítit méně nesvákdyž po šichtě váznu ulicemis prachem ve vlasechv mizerných montérkácha vytahané bundě po mrtvém kolegovi s rakovinou hrtanu jakšpinavá krysa sama už se nepoznávám páteř mi těžknezákladní suro/vinouprohýbám se Budvarem v plechovcezbytek nákupního seznamuměstnám pod osvícený stromekk ostatním možná jsem se opustila vánoční koulefuní náměstímzabalenév kožíšcích z plastuz vietnamského domumódy dřív než jsem sePokračovatPokračovat ve čtení „Autopilot“