Nebo ty

věším sepraná slova do tolikrát obarvené věty proboha najdi cestu už nemůžu blíž hustá vrstva šedi vzpíná se pod píšťalou každo-dnů přestaň hrát, sakra! víří jak svatozář snad prach z jabloní sbírám nápis buď sbohem doma z nich odkrojím červivé vítán až vyhraji zápas s čertem z elektriky už si zase hraješ s nožem? ano,Pokračovat

E-E

Teda, ty seš šikovnej!“ chválím synkův první velký počin do nočníku. „Takový krásný e-e! Poď, musíme se umýt.“ Max žárlivě zaštěká. Nesnáší, když není středem vesmíru. „Kde-e e-e?!“ rozpláče se synek po návratu z koupelny. Nočník je prázdný a dokonale čistý. Max si spokojeně odříhne a štěkne si o pochvalu.

Dovolená směr tchyňa domáci IV.

Cukr (při kávě, čaji a každém nákupu) Névic ušetřiš na jidle, Terko. Na potravinách, že. Ale do té Jáje to mužeš vtlókat horem dolem. Na kteryho debila teho kupuješ plné vozék, řikám. Ona tě, že se to pré sni. Hovno sni, Terko. Šak to pak vyhazuje. Plná popelnica teho! No, nepochopiš! Já kópim jenom to,Pokračovat

Stmívání

v tom starém domě přízrak tvého stínu obkresluje do zdí mé tělo jakoby akordy parket rozehrály divokou píseň setkání náhle a příliš pozdě a průvan v záclonách zalistoval baladou v níž konec teprve přijde zbrkle až se jednou nerozední jakoby příval deště smyl cestu kamkoliv a pára nad horizontem unesla slovům příběh zpátky domů